Kristýna Čapková je studentkou čtvrtého ročníku oboru Chovatelství se zaměřením na kynologii na ČZA Humpolec. Má skvělého psa Yukona a naplánovanou kariéru. Kynologie je totiž obor, s kterým si můžete zajistit příjem, budete-li šikovní a zároveň spojit své záliby se zaměstnáním. A nebudete v tom sami. Váš psí přítel vás bude provázet na každém kroku. Kristýna si našla čas na rozhovor a prozradila spoustu zajímavostí.

Kristýno, proč jste si vybrala obor kynologie na naší škole?

Již odmalička jsem věděla, že se chci věnovat zvířatům, zejména psům, ale na veterinární školu jsem to neviděla. Přemýšlela jsem tedy o zemědělské škole a hledala obor, kde bych mohla být se zvířaty. V tu dobu jsem narazila na web České zemědělské akademie v Humpolci, která nabízela obor chovatelství se zaměřením na kynologii. Takže má volba byla jasná.

Jaká byla cesta k pořízení psa?

Psa si pořizujeme ve třetím ročníku. Moc jsem se těšila a pro mě to vlastně byla obrovská motivace k tomu, abych přes náročnost studia vydržela. Vyplatilo se a teď mohu s Yukonem i odmaturovat.

Věděla jste od začátku, co chcete za plemeno?

Samozřejmě jsem dlouho vybírala a vše pečlivě promýšlela. Brala jsem v úvahu hlavně dvě věci. Jednak psi jsou u nás celoročně v kotci, takže hladkosrstá plemena jsem vyškrtla. Druhým kritériem byla vhodnost plemena k výcviku. Tudíž nakonec jsem se rozhodovala mezi holandským ovčákem a německým ovčákem, který nakonec zvítězil.

Jakou roli hraje při pořizování zvířete průkaz původu?

Velice podstatnou roli. Není to jen o tom, že s psem chci dále pracovat a skládat vrcholové zkoušky, ale hlavně kvůli tomu, že mám jistotu o jeho předcích a čistotě plemene, což souvisí s typickými vlastnosti, které jsou pro každé jednotlivé plemeno charakteristické.

Podle čeho jste vybírala chovatelskou stanici?

Chovatelských stanic se nabízela spousta. Pro mě byla ale důležitá pracovní spojení a zdraví rodiče. Těmto kritériím odpovídaly chovatelské stanice Skočická samota a Vepeden, mezi kterými jsem se rozhodovala. Nakonec jsem se jela podívat jen do jedné, protože jsem si hned zamilovala budoucí maminku mého štěněte. Byla velice pracovitá, s výborným kořistnickým pudem a líbila se mi i vzhledem. Ihned jsem si proto zamluvila štěňátko.

Jaké byly začátky výcviku?

Nejdůležitějším faktorem pro mě byla motivace a přivolání. Postupně jsme  trénovali  přivolání i za ztížených podmínek, například ve městě mezi jinými psy. Dále jsme cvičili motivaci na mou osobu, pamlsky a míček. K výcviku patří rovněž řádná socializace.

Jak probíhá péče o psa, když jste na internátu?

Brzy ráno venčíme, pak jdeme do školy a po vyučování opět za psy – venčení a výcvik. Navečer znovu venčení a krmení. Časově je to náročné ale dá se to zvládnout.

Lze výcvik uplatnit i jinde než v hodinách?

Každý rok se v březnu pořádají zkoušky z výcviku dle volby studenta. Nejčastěji jsou to zkoušky ZZO a BH.

Jaké plány máte do budoucna?

Mým snem je pořídit si ještě fenu a založit si vlastní chovnou stanici. Před tím mě ale čekají zkoušky. Kromě té maturitní chci stihnout IGP2 a později snad i ten nejvyšší stupeň – IGP3.

Kristýno, děkujeme za rozhovor a přejeme, abys se Vaše sny splnily.